Poselství světa v kruhu      Pow-Wow.cz     Diskuse     Kontakt     English version

Menu

Vyhledávání

Uživatel

< návrat zpět

Historie

V roce 1980 v severních Čechách proběhlo první setkání „československých euroindiánů“. Tomuto setkání však předcházelo mnoho událostí a vlivů, které vyústily ve vznik hnutí, které sdružuje zájemce o kulturu severoamerických indiánských národů.

O původních obyvatelích Ameriky se lidé v zemích Koruny české dozvěděli stejně tak jako celá kulturní střední a západní Evropa – prostřednictvím učených latinských spisů a cestopisných zpráv již krátce po “objevení Nového světa” Kryštofem Kolumbem. Po dalších přibližně 350 let se i přes mnohé kontakty Čechů a Moravanů o původních obyvatelích Ameriky mluvilo jako o nekulturních divoších a pohanech, kterým je nutné ukázat jediného křesťanského Boha a jedinou opravdovou civilizaci. V duchu prastarého práva silnějšího se tato vize i naplňovala. Až na přelomu 19. a 20. století se pod vlivem romanopisců J. O. Coopera, K. Maye nebo básníků jako byl J. V. Sládek a dalších osob veřejné mínění pomalu otáčí. Díky propagátorům skautingu a woodcraftu E. T. Setonovi nebo prof. Svojsíkovi se nakonec u části české veřejnosti mínění vyhrocuje na protilehlý pól. Z indiána je najednou ušlechtilý, vysoce morální a příkladný protivník opilého a negramotného vojáka. To nejednoho mladého člověka vede k napodobování života indiána, stejně tak jako i odvážného kovboje, zaníceného zlatokopa či svobodomyslného trapera. Vše se odehrává na pozadí právě vznikajícího trampského hnutí v budoucím Československu, tehdy ale ještě v Rakousko-Uherské monarchii. A tak je první týpí v Čechách postaveno již v roce 1913 M. Seifertem v brdských lesích jižně od Prahy, nepočítaje týpí pravděpodobně postavené při dvou průjezdech Wild West Show Buffalo Billa.

V meziválečném období díky pracím antropologa A. Hrdličky, v poválečném období díky cestovatelce Mirce Holzbachové a lingvistům Č. Loukotkovi a Z. Salzmanovi, v ještě pozdější době zásluhou populárních prací amerikanistů M. Stingla a V. Šolce se vědomosti veřejnosti neustále zvětšují, i když jsou většinové představy hlavně díky naivním filmům s P. Bricem či G. Mitičem hodně zkreslené.

Z celého tohoto podhoubí vyrůstá v Československu na konci sedmdesátých let 20. století skupina amatérů, kteří “chtějí těm indiánům přijít na kloub”. Hlavní činnost spatřují v takzvaném “hraní si na indiány” (ovšem bez oné asociace s dětským hraním). Je to základ pro pozdější tábory experimentální archeologie. Krom populární literatury získávají znalosti hlavně ze samizdatových překladů, díky úzkým kontaktům s podobně zaměřenými lidmi v tehdejší Německé demokratické republice, ale i ze sbírek v Náprstkově muzeu či na zámku Opočno.

Legendární první táboření – tzv. Setkání na severu –, která se konají od roku 1980, po šesti ročnících pokračují na novém místě jako tzv. Setkání na západě. Začal se vydávat časopis pod názvem Winaminge. Komunikace se neustále zlepšuje, a také díky tomu se původní patnáctičlenná skupina mnohonásobně zvětšuje.

V roce 1980 vznikl v Praze kmen Bílý Wampum, který po dlouhá léta (až do roku 1995) udává tempo ve znalostech. Napodobuje se život původních Američanů, objevují a osvojují se staré techniky, přejímá se filozofie (především,ale nejen) lakotského národa.

V roce 1989 padá komunistický režim a lidem je po čtyřiceti letech opět dovoleno oficiálně a svobodně se sdružovat. Již v lednu 1990 probíhá ustanovující schůze občanského sdružení Indian Corral Westerners International. Hlásí se tak k celosvětové organizaci Westerners International se sídlem v Oklahomě (v USA), jediné tehdy známé organizaci zajímající se o historii osídlování Ameriky. Tento krok byl podmíněn i úzkými kontakty na westernové jezdce a jezdce Pony Expresu, kteří v té samé době zakládají Pony Expres Corral Westerners International.

Indian Corral již v roce 1990 pořádá několik setkání, ale hlavní síly soustředí na letní tábor, který od té doby pořádá pravidelně každý rok na různých místech. Na podzim téhož roku pořádá první valnou hromadu, pracovní setkání, na kterém se dohadují nejrůznější technické věci spojené s fungováním občanského sdružení, ale také se společně rozhoduje o směru vývoje celého našeho euroindiánského hnutí. Pořádají se dvakrát do roka a postupem času se na ně nabaluje velký doprovodný program. Valné hromady tedy trvají celý víkend a krom jednání zde probíhají zajímavé výstavy a v neposlední řadě i velká burza materiálů potřebných k táboření podle vzoru převážně prérijních indiánů.

Od samého počátku fungování Indian Corralu vychází i časopis, na němž se částečně IC podílí. Nejprve pod názvem Indian Hobby Courier (ten je po určitý čas dokonce distribuován i do veřejné obchodní sítě, což se však ukazuje jako finančně neúnosné) a následně pokračuje jako Euroindian Magazín. Ten byl vystřídán časopisem s názvem Poselství světa v kruhu (PSVK). PSVK byl po mnoho let vydáván Ivanem Vydrou (Rychlým jelenem - Ikamiíi Pon-noo-ka), bez jehož obrovského nadšení a obětavosti by takto zaměřený časopis zřejmě zanikl. Postupem času vzniká redakční rada časopisu a v současné době je vydavatelem PSVK Indian Corral.

Prvním skutečně velkým setkáním českých, moravských a slovenských indiánů je letní tábor v roce 1992, který navštívil kríjský (Cree) mediciman Bílý medvěd. Zde se o nás natáčí dnes již proslulý dokument, který dostane název „Touha být indiánem“. Byl to v té době největší tábor v republice a se svými 44 týpími se stal legendou.

V roce 1993 dochází k rozrůznění pohledů na náš společný zájem a některé skupiny od společné činnosti odcházejí či dokonce zanikají. Jednotlivci z těchto skupin se však často kultuře severoamerických indiánů věnují dál. Jedním z nich je i bývalý náčelník kmene Hayča Tiyošpaye Jan Ullrich (Tatanka Wičahčala), který je dnes uznávaným odborníkem podílejícím se na revitalizaci lakotského jazyka. V té samé době se rozpadá Československo a vytvořením dvou nových států, českého a slovenského, dochází i k odtržení slovenských euroindiánů od českých. Od roku 1994 se konají i letní tábory zvlášť a vzájemná spolupráce je bohužel minimální.

Do roku 1996 bylo hlavním programem kromě vzdělávání především táboření v takzvaném “starém stylu”. Dohodnutou „časovou hranicí“ pro zájemce o prérijní indiány je rok 1890 – účastníci tábora se snaží vyrábět a používat pouze takové věci, které se do roku 1890 mohly v Severní Americe u indiánů vyskytnout. Počínaje oblečením, přes nádobí, deky, zbraně, až po šití týpí. Na tábořeních se objevují koně a mnoho lidí se snaží vařit pouze ze surovin (tj. nepoužívat polotovary) či dokonce původními způsoby v bachoru či v zemi. Rozdělávají oheň třením dřev a křesadlem, suší maso nebo pořádají večerní taneční slavnosti.

V roce 1996 IC poprvé pořádá velké halové powwow v moderním stylu. Jedná se o taneční setkání, na kterém tanečníci soutěží v různých kategoriích podle vzoru současných powwow v USA, Kanadě, ale i v Německu.

2000 - Indian Corral vstupuje do 21.století a stále se těší ze svého indiánství... Čeští a moravští „indiáni“ pokračují v citlivé rekonstrukci tradičního způsobu života severoamerických indiánů a snaží se v rámci možností přibližovat indiánské realitě 19. století. Táboří se, pořádají valné hromady, tématicky zaměřené přednášky, kurzy indiánských řemesl a výstavy přibližující širší veřejnosti činnost Indian Corralu. Tyto aktivity jsou neustále hybnou silou našeho sdružení.

2003 Dochází k zvětšení formátu současného časopisu Poselství světa v kruhu věnovanému českým euroindiánům a příznivcům národů Severní Ameriky, který přináší neustále nové a velice kvalitní informace jak o samotné kultuře severoamerických indiánů minulosti i současnosti, tak o aktuálním dění na české, ale i evropské indiánské scéně. V tomto roce začíná také cyklus přednášek a besed pořádaných Indian Corralem, které se konají každé první ponděl v měsíci, pod názvem „Seminář o severoamerických indiánech“.

2004 V létě roku 2004 se po dlouhém očekávání uskutečňuje I. Československý letní tábor na Moravě. Na louce u obce Rychtářov (vyhlášeném tábořišti „moravských indiánů“) vyrůstá velká vesnice, v níž stojí 52 týpí a táboří na 250 českých a slovenských euroindiánů. Mimo obvyklých tradičních aktivit je hlavní náplní zpracování bizona po starém způsobu.

2005 Pořádá se první powwow pod širým nebem.

2006 Kvalita naší činnosti, zejména v rovině experimentální archeologie, je již známá nejen v Evropě, ale i v USA. A to byl jeden z důvodů, proč náš Indian Corral uspěl v soutěži o získání ceny za nejlepší zámořský Corral. Tato cena nám byla udělena naší zastřešující celosvětovou organizací Westerners International se sídlem v Oklahoma City, jejíž náplní je sdružovat zájemce o historii osidlování Severní Ameriky.

2007 V knize „TIPIS, TEPEES, TEEPEES - History and Design of the Cloth Tipi“ od Lindy A. Holley, která vychází v roce 2007 a věnuje se tématu historie a vybavení týpí, se objevuje také zmínka o českých, moravských a slovenských indiánech. Povědomí o dění v našem sdružení se tak v USA rozšiřuje. V témže roce vzniká za asistence členů Indian Corralu stálá etnologická expozice o kultuře původních obyvatel severoamerického kontinentu v Humpoleckém muzeu Aleše Hrdličky, jejímž hlavním autorem a realizátorem je Tomáš Giesl (Chodí vodou).

2008 Na Moravě se pořádá I.mezinárodní táboření zájemců o kulturu indiánů z oblasti severovýchodních lesů a Velkých jezer Severní Ameriky (International Woodland Indian Gathering), kterého se zčastňuje kolem šedesáti „lesáků“, tabořících ve vigvamech a šeltrech. V únoru se v Šumperku pořádá první „debatní krůžok“ zaměřený na materiální kulturu severoamerických indiánů. Jedná se o dvoudenní akci, která se od té doby koná každý rok. Setkání jsou plná přednášek, prezentací, praktických ukázek a především odborných diskuzí na zvolené téma, které je každý rok jiné. Na těchto „krůžcích“ si účastníci vyměňují formou diskuzí poznatky historické, etnografické a především praktické. V červnu se Indian Corral W. I. prezentoval veřejnosti v Muzeu Moravského Předklášteří u Ťišnova výstavou nazvanou „Indiáni v nás“ a v červenci pak vytváříme na jeden víkend ve westernovém městečku Sand City v Boskovicích největší indiánskou vesnici (mimo táboření) v Česku, kde prezentujeme život a kulturu severoamerických indiánů.

2009 Naše České zimní powwow, jehož první ročník jsme odstartovali v roce 1996, se definitivně přesouvá ze školních tělocvičen do prostorné sportovní haly v Kladně. Czech Powwow se stává prestižní akcí s velikou mezinárodní účastí a dosahuje kvality srovnatelné s největšími evropskými powwow. Indian Corral spouští své nové internetové stránky.

2010 Indian Corral Westerners International slaví 20 let. Jubilejní valná hromada oslavující dvacetileté výročí našeho sdružení se uskutečňuje na ranči v obci Málkov nedaleko Berouna. V rámci oslavy se promítaly dobové dokumenty mapující vývoj našeho sdružení a byly k nahlédnutí letité kroniky. Oslav se zůčastnili i nestoři českého indiánského hnutí.

2011 Indian Corral získává nové logo, které vytvořil Lubomír „Kuba“ Kupčík. 16th Czech Powwow v Kladně se stává největším powwow v Evropě.

2012 V létě se uskutečňuje II. Československý tábor v Hamiltonech u Vyškova. Na louce během čtrnácti dnů stálo přes padesát týpí, přijelo kolem dvou set lidí a dvanáct koní. Toto setkání navázalo na československý tábor z roku 2004 a hlavním tématem, na nějž byl zaměřen program tábora, byli tentokrát zvoleni koně.

2013 Indian Corral se stává kmotrem dvou v tomto roce narozených bizoních mláďat v pražské ZOO.

2014 Indian Corral se opět po roce stává kmotrem dalšího narozeného mláděte bizona v pražské ZOO. V Ústí nad Labem se koná velká výstava „Indiáni Severní Ameriky“, v Muzeu Českého lesa v Tachově pořádá jeden z kmenů Indian Corralu výstavu pod názvem „Indiánský svět“ a v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně proběhla výstava „Všichni jsme příbuzní“. Na všech těchto výstavách se významnou měrou podíleli členové Indian Corralu.

2015 21.března proběhlo jubilejní 20th Czech powwow v Kladně. V pražské galerii Školská 28 proběhla výstava „Rezervace Československo“, která přiblížila prostřednictvím rozhovorů, sestřihů amatérských dokumentárních videozáznamů a fotografií převzatých z osobních a kmenových kronik život nenápadné skupiny českého disentu - subkultury “českých indiánů“ - v období na konci socialistického režimu. Indian Corral Westerners International se stává vydavatelem časopisu Poselství světa v kruhu.

I v letech, kde nejsou zmíněny, se každoročně pořádají letní tábory, kurzy a přednášky na nejrůznější témata, powwow a také valné hromady, které kromě jednání o chodu organizace nabízejí bohaté doprovodné programy. Většina těchto akcí svojí životaschopností vypovídá o smyslu našeho úsilí. Naší snahou není jen napodobování života z 19. století, ale hlavně všestranné pochopení národů původních Američanů a všech okolností, které jejich život ovlivňovaly a doposud ovlivňují.

Zpracovali Bohuslav Švára (Akičita) a Milan Mráz (Čikala).

Foto Milan Mráz (Čikala)

Webmaster: David Šťastný  •  SunLight CMS  •  administrace