|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||
DakotovéNejstarším kmenem Sedmi ohnišť jsou údajně Mdewakantoni. Jejich štěpením pak vznikaly kmeny další. Čtyři dakotské kmeny se odštěpily jako první. Někdy se také souhrnně označují jako Santíové. (Z výrazu Isanathi, což lze přeložit jako „Ti, jenž bydlí na nožích“.) Toto pojmenování odkazuje podle ústní tradice na jezero Mille Lacs v dnešní severní Minnesotě, kterému Dakotové říkali Isantamde – „Jezero nožů“. Nejstarší dochovaná zpráva o tomto lidu pochází z roku 1640 od Jeana Nicoleta. Ten si zaznamenal, že žijí v sousedství Winebagů. O „Sújích“ se zmiňuje také další Francouz - Pierre Radisson. Doslechl se o něm od Odžibvejů. Ti neměli se svými západními sousedy právě idylické vztahy - jak jsme se již zmínili - a tak není divu, že jakmile se dostali výměnným obchodem s bělochy ke střelným zbraním, využili této výhody k boji a donutili technicky slabší protivníky k exodu. Nejdále na západ odešli Lakotové, následováni Nakoty. Dakoty zastihli posléze přišedší běloši ještě stále v jejich domovině, kraji lesů, Minnesotě.
NakotovéJanktonové a Janktonaiové byli původně kmenem jedním. Velký počet jeho obyvatel však vedl z ryze praktických důvodů k rozdělení tohoto kmene na již uvedené dvě formace. Počátkem 18. století odešli Nakotové z Minnesoty na jih a začali obývat západní části dnešní Iowy. Tlak Odžibvejů z východu však neustával, a tak migrace pokračovala...
...až se území obývané Dakoty a Nakoty ustálilo ke konci 20. století po strastiplné kavalkádě způsobené expanzí bílých přistěhovalců do dnešní podoby těchto rezervací: Prior Lake, Upper Sioux a Lower Sioux v Minnesotě; Sisseton, Flandreau, Crow Creek a Yankton v Jižní Dakotě; Santee v Nebrasce a několika malých enkláv v Kanadě - např Sioux Wahpeton Reserve v Saskatchewanu. /Je však nutné si uvědomit, že více jak po 130 letech rezervačního života se jednotlivé súiské kmeny mezi sebou značně promísily. Proto se dnes můžeme setkat s tím, že se hovoří např. o Sújích z Crow Creek a nikoliv o Janktonech, Janktonaisech apod./
Stručné dějiny Dakotů a Nakotů v datech: 1763 – dakotský náčelník Červené křídlo /Red Wing/ navštěvuje během Pontiakovy války Mackinaw v Michiganu. 1776 – tentýž předák z lidu Mdewakanton se spojuje s Brity a bojuje proti americkým kolonistům 1805 – první smlouva mezi USA a Siouxy. Nazývá se Pikeova. Santíjské kmeny v ní postupují území při ústí řeky Svatého kříže /St. Croix River/ a soutoku řek Minnesota a Mississippi. Mají zde vyrůst vojenské pevnosti. Indiáni dostávají za svou půdu 2 000 dolarů. 1825 – sněmování na Psí prérii /Prairie du Chien/. Shromáždění mnoha kmenů, na němž Spojené státy určují hranici oddělující loviště Súů a Odžibvejů. Má tím být učiněn konec jejich tradičnímu nepřátelství. 1851 – smlouva od Sújského traverzu /Traverse des Sioux/. Dakotové se v ní vzdávají území v dnešní Minnesottě, Iowě a Dakotě a souhlasí s přestěhováním do rezervace u řeky Minnesota. 1858 – v tzv. Janktonské smlouvě postupují Nakotové veškerá území ležící mezi Velkou sújskou řekou /Big Sioux River/ a řekou Missouri bělochům a stěhují se do rezervace o rozloze zhruba 400 000 akrů /asi 1619 kilometrů čtverečních/. 1862 – nejznámější a zároveň nejtragičtější událost v dějinách Dakotů - Minnesotské povstání. Nešťastné a lety nesplněných slibů, opožděných potravinových přídělů a bělochy způsobených nesvárů rozhněvané santíjské kmeny povstávají se zbraní v ruce proti bílým osadníkům. Povstání je však potlačeno a 26. prosince je ve městě Mankato veřejně popraveno - oběšeno - 38 Dakotů. 1867 – Sissetonská smlouva. Sissetonové a Wahpetonové souhlasí s hranicemi svých rezervací. 1868 – Laramijská smlouva. Súové se vzdávají veškerého území na východ od řeky Missouri s výjimkou rezervace Vraního potoka /Crow Creek Reservation/ rezervace Sissetonů a rezervace Yanktonů.
Nejslavnější náčelníci:
Co se týče materiální kultury a zůsobu života jsou Dakotové vzorovou ukázkou přechodu od oblasti východních lesů typické svými wigwamy a kanoemi z březové kůry, lovem drobnější i vysoké zvěře, rybolovem, sběrem ovsuchy – tzv. „divoké rýže“ - atd. po oblast prérií ( mobilní tipi, travois, lov bizonů). O Nakotech jsme zvyklí hovořit již jako o národu prérijním. Pro internetové stránky indian corralu sepsal Petr Majer |