Náboženství

Podle Lakotů byl na počátku všeho kámen, Inyan. Jeho duší bylo pak Velké Posvátné – Wakhan Thanka. Kromě něho existovala pouze čerň – Han. Ze své krve a svého těla pak Inyan stvořil Zemi….

Ústředním tématem lakotského duchovního života je komunikace s Velkým Posvátným, která se odehrává takřka výhradně formou vizí. Vize většinou interpretuje wičaša wakhan, svatý muž. Velké Posvátné je obsaženo ve všem. Mithakuye oyasin – všichni jsme si příbuzní – stahuje tento filozoficko-náboženský princip do dvou slov, kterými Lakotové končí své modlitby.

Nejpopulárnější postavou prastarých mýtů je postava šibala nazývaného Iktomi. Ačkoliv v češtině jeho jméno znamená „pavouk“, vystupuje téměř vždy v lidské podobě. Jeho cílem není pomáhat, ale škodit, a tak - na rozdíl od jiných kmenů - nehraje lakotský šibal nikdy roli kulturního hrdiny. Té se ujímají buď nadpřirozeně nadaní zázrační zrozenci (např.lakotský Kamenný hoch -  Inyan hokšila, dakotský Samorozený – Išna ičhage a další), chudí sirotci či postava nejmladšího bratra (Hakela).

Z hlediska výše zmíněného životního názoru je pro Lakotu posvátné každé místo na Zemi – všude je střed světa. Historickou úlohu posvátného území pak hrály (a hrají) především Černé hory a ostatní vysoké hory v jejich okolí. Zvláštní postavení – a to nejenom pro Lakoty – má dodnes minnesotský lom dýmkového kamene (catlinitu) v Pipestone.

Dýmka s hlavičkou z tohoto kamene tvoří totiž spojnici mezi modlícím se člověkem a Velkým Posvátným při nejdůležitějším osobním obřadu – obřadu dýmky. Za hlavní skupinové či celokmenové obřady byly považovány především: wanagi yuhapi na ayuštanpi (držení a osvobození duše), iniphi (očista v potní lázni), hanblečeyapi (pláč o vizi), wiwanyang wačipi (tanec slunce), hunkapi (dělání příbuzných), išnata awičalowan ( uvedení poprvé menstruující dívky mezi dospělé) a tapa wankayapi (házení míčem). Nejposvátnějším předmětem kmene je Dýmka bizoního telete (Ptehinčala čannupha), kterou Lakotům podle legendy přinesla věrozvěstka Bílá bizoní žena (Pte san wašte win).

Pro internetové stránky indian corralu sepsal Petr Majer