Současnost

Budeme-li mluvit o ekonomické situaci, v níž se rezervační Súové na prahu 21. století nacházejí, pak musíme jednoznačně říci, že není růžová. Neúrodná půda, nedostatek pracovních příležitostí, vysoká prevalence alkoholismu a dalších drogových závislostí, cukrovky i vysoký počet sebevražd dělá ze sújských enkláv nejchudší místa Severní Ameriky. S tím se snoubí i nízká úroveň školství a stále se zvyšující kriminalita. Většina obyvatel rezervací je odkázána na federální dávky – příjmy z etnoturismu a kasin jsou takřka zanedbatelné. Naprostá nejednotnost Lakotů jako národa, jakož i značná rivalita mezi jednotlivými velkorodinami situaci jen znesnadňuje.

Tradiční společenské struktury jsou zpřetrhány – politika asimilace nese své ovoce. Zdálo by se, že stále se rozmáhanější etnoturismus přinese revitalizaci lakotské kultury – často však, bohužel, vede spíše k její  devalvaci a komercionalizaci. K pietě k vlastním hodnotám nepřispěl Národu sedmi poradních ohňů ani panindianismus, přestože (anebo právě proto, že) jeho základ tvoří - leckdy však velmi povrchně pochopená - sújská duchovní i materiální kultura. Jazyk Siouxů je stále živý. Dokonce se i vyučuje na různých typech škol, byť úroveň jeho výuky je velmi kolísavá.

Pro internetové stránky indian corralu sepsal Petr Majer