Jak praví podtitul, je časopis určen euroindiánům a příznivcům kultur Severní Ameriky. Časopis tohoto typu začal vycházet již v osmdesátých letech minulého století a jmenoval se Winaminge. Pokračoval pak začátkem devadesátých let měsíčníkem Indian Hobby Courier. Ten vycházel nejprve samizdatově v xerokopiích, ale postupně se – spolu s růstem počtu předplatitelů – jeho obsahová i grafická kvalita vylepšila natolik, že byl po určitou dobu dokonce v distribuci tehdejšího PNS a díky tomu k dispozici na všech stáncích. Špatným hospodařením se však stalo, že vydavatel v roce 1993 zkrachoval a vydávání časopisu bylo zastaveno.
Na přelomu let 1993 a 1994 se však – v tu dobu již bývalá – redakční rada znovu sešla a rozhodla se vytvořit časopis nový, který by ovšem plně navazoval na Indian Hobby Courier. To se zdařilo. V únoru 1994 spatřil světlo světa časopis EURO – INDIAN magazín. Nepodařilo se mu však znovu získat důvěru bývalých předplatitelů, a tak vyšlo v tomto roce jen 8 čísel s postupně se snižující kvalitou a poslední číslo mělo místo deseti už jen čtyři listy. V následujícím roce vyšly podle nového plánu již jen čísla čtyři a časopis se stal čtvrtletníkem. Na konci tohoto druhého ročníku se ale rozpadla stávající redakční rada a osud časopisu zůstal pouze na vydavateli. Tím byl od počátku Jelen – Ivan Vydra, který se na tvorbě prvních čísel podílel pouze graficky a občas přispěl i nějakým článkem. Když na podzim 1995 zůstal časopis pouze na něm, zmenšil formát časopisu z A4 na A5 a od nového (třetího) ročníku změnil i jeho název na název současný: Poselství světa v kruhu.
Každé další číslo bylo od té doby svým způsobem sázkou do loterie, jelikož chyběli pravidelní přispěvatelé a postupně i předplatitelé. Přesto ale časopis vycházel dál a některá čísla jsou dodnes výborná. Novinkou se stala občasná příloha – většinou velice odborné a zajímavé články v rozsahu od 4 do 24 stran.
V průběhu roku 2001 se ale situace stává neudržitelnou a Jelen je – coby vydavatel – naprosto vyčerpán. Nabídne tedy časopis k dispozici komukoliv, kdo se ho bude chtít ujmout. To alarmuje určitou skupinu lidí v Indian Corralu ke krokům vedoucím k zachování časopisu. Jednak dohodnou konkrétní podporu tohoto občanského sdružení časopisu a jednak se nejprve z jejich středu a posléze i z lidí „odjinud“ vytvoří nová redakční rada. Od ročníku 2002 se rada nejprve začne autorsky podílet na nové tváři časopisu a od ročníku 2003 přímo tento časopis vytvářet Tímto ročníkem se také časopis po sedmi letech vrací ke svému původnímu formátu – A4.
Objevily se pravidelné rubriky. Jsou nejen o tom, co se bude dít a o tom, co se stalo mezi euroindiány v Česku a na Slovensku, ale také kriticky informují o nové i starší literatuře (o oficiálně vydávaných knihách i o samizdatech), snaží se informovat čtenáře o situaci současných indiánů v Severní Americe a nezapomínají ani na jejich kořeny ve statích historických. Čtenáře praktikující experimentální archeologii poučí o vaření v 19. století a vysvětlí jak si vyrobit rozličné věci. (Ročník 2002 se zabýval různými typy mokasín, ročník 2003 pak různými typy nohavic – legin. A tak dále.) V rubrice „Slovesnost“ pak seznamuje s mýty, legendami a pověstmi, jež se tradují u nejrůznějších kmenů původních obyvatel Severní Ameriky. Nadále vycházely i odborné a velice zajímavé přílohy.
V roce 2014 se ale Jelen rozhodl vydávání časopisu ukončit. Tehdy do toho (opět) vstoupil náš spolek a namísto aktivní podpory se rozhodl vydávání časopisu převzít. V roce 2015 vyšlo jediné – zkušební „nulté“ – číslo a od následujícího roku již Poselství vychází opět jako nepravidelný čtvrtletník. Ve funkci vedoucího redakce byla potvrzena známá tvář z našeho středu, Petr Majer, a i redakční rada se obměnila jen marginálně. Zato grafické zpracování časopisu převzali nově Borůvka a Spot. Také distribuce a propagace se musela zcela nově vybudovat. Tady pomohli Ketty Malá vrána a Hohé.
Chcete-li se s naším časopisem seznámit blíže, tak je nejlepší cestou k jeho poznání si ho přečíst. A bude-li se Vám líbit, máte možnost si ho objedat. Nejenom že dostanete kvalitní čtení, ale podpoříte tak zcela dobrovolnou a nezištnou práci mnoha skvělých a obětavých lidí.
Aki podzim 2003 a jaro 2018.