Gabekanánsing - Na konci stezky

Uvádíme dva krátké příběhy ze vzpomínek odžibvejské ženy, vybrané ze spisu o stejnojmenném názvu (Gabekanaansing - at the End of the Trail).

Gego onadinákegon a'av gún (Nestavte sněhuláky)

Mínavá númaja vín igo ingikendán i'iv onadinangid a'av gún. Mí eži-niškádizid a'av mindimúje: "Gego, o-nígva'ok vevíb a'av."

Nedávno jsem si vzpomněla na čas, kdy jsme stavěli sněhuláky. Stará paní z toho šílí: "Nedělejte to, rychle, zbourejte to!"

"Anín daš, áníš," indiná.

"Ale proč, proč?" říkám jí.

"Mevinža gíve abinúdžíjag onadinávád, mí iniv gúnan. Mí gíve eži-giči-gisinád. Mí avíja eži-víndigúvid. Míš iko gá-igújáng: 'Gego odinákegon a'av gún.' "

"Kdysi několik dětí dělalo sněhuláky. Potom prý nastal velký mráz. (? Stal se z toho víndigú?) Říkávali nám: 'nestavte sněhuláky!'"

Gejábi go núngom, mí enindvá abinúdžíjag gego džimazinádinásigvá iniv gúnan. Mí gíve eži-bazigvíd a'av, víndigúvid amogovád.

I dnes jsou děti napomínány, aby nedělaly obrázky na sněhu. Říká se, že by mohly vstát a proměnit se ve víndiga (a sníst je).

Bežig igo akivenží ingí-vídžajávánan. Ogí-odavemávinan a'av mindimúje. Ážavakivenží gí-ižinikázo.

Zůstali jsme s tím jedním starcem. Byl bratrem staré paní. Jmenoval se Ážavakivenží.

Míš iko vása ingí-támin Gabekanánsing gí-iživínde. Míš a'av akivenží gigižeb oniškád, babíčíd, aníbíš gaškibidúd, zínzibákvad mínavá bangí bakvežiganan, eži-bimúndang.

Bydlívali jsme daleko, na místě zvaném Gabekanánsing. ("Na konci Stezky" - jezero Portage Lake) Stařec ráno vstane, obuje mokasíny, sváže čaj (listy), cukr a trochu chleba, který si naloží na záda.

Míš aji'í misko-vábovaján iko, gí-iživíndevan mevinža giči-vábovajánan. Mí i'iv egvažed. Mínavá gávín víká gí-kičivakvánesín, gí-vábižagindibe. Mevinža gíve gí-ákozi. Akina daš ogí-vanitúnan iniv vínizisan. Ó, giči-ajá'ávi a'av akivenží.

A červenou pokrývku - tak kdysi nazývali ty velké pokrývky - tu nosí. Nikdy si nesundaval klobouk, byl holohlavý. Byl prý kdysi nemocen. Ztratil všechny vlasy. Ó, ten muž byl prastarý.

Bi-mádžád ividi Gabekanánsing gigižeb, mí amandž gá-ižičigegven, mí iži-gvajak gá-pi-ižád, mágižá gaje gá-ožitúgven omíkanens, omá daš Nejášing gí-pi-ižád.

Žil tam jeho syn. Jmenoval se Ogitab. (? Byl mužem ženy Kagánvánikve?)

Míš iko imá bi-nibád a'av akivenží. Mí mínavá gigižeb goškozigven, mí mínavá bi-mádžád, ižád ividi Gabekanánsing, dibiško go vaški-gíve. Mí i'iv ani-nádagúdúd, ani-nádži-vání'iged. Mí mínavá onágošininig, ividi dagošing endájang.

Stařec tam spí. A ráno se probudí, odejde, aby šel tam do Gabekanánsing - hotová okružní cesta. Sebere svá oka a pasti (jež nechal na cestě). A potom večer se vrátí na naše místo.

Nikdy si nelehal do postele. A v létě spal mimo vigvam. Používal síť proti moskytům.

Númaja daš iko navadž gí-nibo a'av akivenží. Mí-eta go gá-ižičiged, apane gí-ižád ividi Gabekanánsing bibúninig, agúgúd mínavá vaní'iged.

Nedlouho poté stařec zemřel. To je vše, co dělal, vždycky šel v zimě do Gabekanánsing (a přitom) kladl oka a pasti.

Mí sa go minik.

To je všechno.