„MŮŽEŠ KONĚ DOVÉST AŽ K PRAMENI, ALE NAPÍT SE MUSÍ SÁM“.
Tato moudrá slova severošajenského duchovního vůdce Skvrnitého orla jsem si na úvod vypůjčil, protože dle mého názoru jsou pravdivá a vyjadřují podstatu a cíle našeho občanského sdružení. Není to však myšleno tak, že vše je připravené a stačí jen zasednout k prostřenému stolu. Je to o tom, že hlubší zájem o severoamerické indiány nabízí každému široké spektrum možností seberealizace. A záleží také na každém, kterou z mnoha navzájem se prolínajících a obohacujících cest si vybere. Rádi bychom, aby týmový duch, ohleduplnost a určitý morální kredit byly v našem společenství samozřejmostí. Podle vzoru původních Američanů však přikládáme velkou důležitost samostatnému jedinci a jeho individuálnímu rozvoji; není naším cílem komukoliv cokoliv přikazovat. Indian Corral Westerners International (ICWI) může jen nabídnout případným zájemcům o členství svoji pestrou činnost, svoje různorodé akce a svůj úhel pohledu na „indiánskou“ problematiku. Pak už je na každém, zda bude chtít sdílet s ostatními členy Indian Corralu společnou formu svého zájmu.
Indian Corral Westerners International zastřešuje příznivce kultury severoamerických indiánů v České republice a pro své členy, ale i ostatní, každoročně připravuje a pořádá několik akcí týkajících se rozličných oblastí našeho společného zájmu. ICWI spojuje lidi, kteří věří ve význam takovéhoto sdružení a podporují myšlenku, že společně toho můžeme dosáhnout víc. Náš zájem nás má spojovat, a ne rozdělovat. Indian Corral je tu pro nás a my všichni jsme tu navzájem pro sebe.
Zájem o severoamerické indiány vyžaduje – podle našeho názoru – celostní znalost jejich historie, kultury materiální a duchovní, ale i současného dění v jejich komunitách. V neposlední řadě nás též zajímá alternativní forma pobytu v přírodě: umění tábořit „postaru“, a žít tak co nejvíce v přirozeném souladu s Matkou zemí. Proto se dá říct, že náš zájem je pro nás jakousi interaktivní hrou, neboť nás nutí stále něco objevovat, objevené pak zkoušet „na vlastní kůži“ a získané poznatky a vědomosti pak uvádět do praxe. I když jde leckdy o cestu pokusů a omylů, domníváme se, že tato cesta má smysl. Je to cesta poznávání. Cesta osobního poznání pro každého, kdo se odhodlá kráčet po „indiánské stezce“, kterou má rád, kterou miluje a která se pro něj často stává cestou životní.
Stejně jako má Posvátný kruh čtyři části, má i Indian Corral své čtyři hlavní náplně činnosti, které tvoří dohromady smysluplný celek. Jsou to tyto:
TÁBOŘENÍ VE STYLU „LIVING HISTORY“
Akce ve stylu oživlé historie, na kterých se svým způsobem snažíme napodobit život severoamerických indiánů v jejich nejslavnější historické době, mezi lety 1700-1890. Vybavení, oblečení, i náplně těchto akcí jsou téměř autentické se zmiňovanou dobou a vyžadují od českých „euroindiánů“ poměrně velké znalosti i zručnost. Dá se říct, že v případě těchto akcí se jedná téměř o experimentální archeologii. Důraz na správnou stylovost a používání co nejvěrnějších dobových materiálů je hlavním rozdílem mezi tábořením ICWI a tábořením jiných zájmových organizací, které se o severoamerické indiány také nějakým způsobem zajímají, ale jejich detailní studium není jejich hlavní náplní či cílem.
TANEČNÍ SLAVNOSTI POWWOW
Ačkoliv jde o poměrně „novodobou“ záležitost v materiální i duchovní kultuře původních Američanů, získal si fenomén powwow zakrátko velkou oblibu mezi nejrůznějšími indiánskými kmeny a komunitami USA i Kanady a v posledních dekádách prožívá další obrození. Protože pro dnešní natives jsou to chvíle oslavy tradic, kdy mohou po svém plně vyjádřit svoji identitu a hrdost na svoje „indiánství“. Jsou to chvíle, kdy předvádí svoji kulturu, ale jsou to také chvíle, kdy se setkávají rodiny a velkorodiny, přátelé, chvíle, kdy se navazují nová přátelství, lásky. Hlavně se však na powwow soutěží v rozličných tanečních kategoriích všech věkových skupin, soutěží se o nejlepší kapelu nebo o nejlepší zpěv, hru na ruční buben, pořádají obřady rozdávání a mnoho dalších aktivit. Čeští „euroindiáni“ převzali od amerických natives tuto formu soudobé indiánské slavnosti a pořádají již více než deset let svá vlastní powwow, na kterých se čeští, slovenští, polští, němečtí a v poslední době i angličtí a dánští nadšenci snaží napodobovat tance severoamerických indiánů: soutěží ve stejných kategoriích a čeští a moravští zpěváci se snaží svým výkonem co nejvíce přiblížit indiánským kapelám – svým vzorům. A tak je na co se dívat, co poslouchat a co zažít. Česká powwow mají v Evropě svůj nezanedbatelný zvuk, místo a tradici.
ZÁJEM O DĚNÍ U SOUČASNÝCH INDIÁNŮ – NATIVES
Vhledem k tomu, že indiánská kultura nevymřela, nezanikla, ale stále se vyvíjí a mění, spoustu lidí v České republice zajímá situace v dnešních indiánských komunitách. Někteří pravidelně jezdí do USA či Kanady a jsou v kontaktu s natives různých kmenů. V rámci svých možností se jim snaží i pomoci, je-li třeba. Někteří původní Američané dokonce naši zemi navštívili a setkání s nimi byla velmi působivá. Za všechny jmenujme alespoň jihošajenského básníka Lance Hensona, lakotského obřadníka Michaela Two Feathers či černonožského malíře Richarda Skyhawka. Indian Corral se také připojil drobnou měrou k pomoci při záchraně lakotského jazyka.
VZDĚLÁVÁNÍ
Poněvadž úroveň českého indiánského „hobby“ je stále kam posouvat a možnosti forem zájmu o severoamerické indiány jsou nevyčerpatelné, patří nedílně k činnosti ICWI i různé vzdělávací kurzy, semináře a podobné akce.. Za dobu svého trvání zorganizoval Indian Corral takovýchto akcí bezpočet. Vybírám namátkou: kurzy vyšívání korálky a urzoními ostny, zpracování a malování syrové kůže, činění kůží zvířecím mozkem, tancování a zpívání, výroby indiánského člunu z oblasti Horní Missouri zvaného bullboat, táboření pro začátečníky… Taktéž se donedávna konaly každé první pondělí v měsíci v Praze semináře na zajímavá témata týkající se kultury severoamerických indiánů.
Pravda, dnešní doba nabízí nebývalé možnosti při získávání potřebných informací – například prostřednictvím internetu – myslíme si však, že není nad osobní setkávání, diskutování a ústní předávání informací a zkušeností.
ZÁVĚREM
je třeba zmínit ještě jeden významný fakt: všechny výše zmiňované aktivity Indian Corralu mají důležitý a nezanedbatelný sociální podtext. A tím je jakási společenská a osobní rovina našich setkávání. Vždyť mnohá životní přátelství vznikla, mnohé partnerské vztahy byly navázány a mnoho „euroindiánských“ rodin našlo svůj počátek právě na corralových akcích.
Neboť: „Všichni jsme si příbuzní!“ – MITAKUYE OYASIN!
Za Indian Corral Westerners International sepsal Mára Střílí stromy Košťák